Americké letectvo významně modernizuje svou flotilu studenoválečných bombardérů B-1B Lancer, aby překlenulo deficit v oblasti bombardérů, dokud nedorazí nové stroje B-21 Raider v dostatečném počtu. Navzdory svému stáří je B-1B pracant, který prochází rozsáhlou generální opravou, včetně nových motorů, zaměřovacích modulů a komunikace.
První sériově vyráběný B-1 vzlétl v říjnu 1984 a první B-1B byl dodán na leteckou základnu Dyess v Texasu v červnu 1985. Počáteční operační způsobilosti bylo dosaženo 1. října 1986. Poslední kus B-1B byl dodán 2. května 1988.
V posledních letech Američané překonfigurovali zbraňový prostor letounu B-1B Lancer, aby mohl nést více zbraní, a zvýšili kapacitu pumovnice z 24 na 40 zbraní. Úpravy pumovnice také umožní Lanceru nést hypersonické zbraně, což výrazně zvýší smrtící účinnost letounu. Pumovnice byla masivně překonfigurována s ohledem na zbraňové prostředky, které dosud neexistují. To zajistí relevanci bombardéru po celá další desetiletí. Integrace hypersonických zbraní slouží dvěma klíčovým cílům US Air Force – urychlení nasazení těchto zbraní a modernizaci B-1B v plném rozsahu.
Bombardérů je méně, než by US Air Force potřebovalo
Po mnoho let americké letectvo tvrdilo, že jeho bombardovací flotila nestačí k uspokojení požadavků velitelů bojových letadel po celém světě, což vedlo k rozsáhlému prodloužení životnosti mnoha jeho platforem. Strategie je tudíž jasná, letectvo chce udržet optimální tempo nasazení kritických bombardovacích jednotek a odstrašujících misí se svou stávající flotilou, dokud nedorazí větší počet moderních bombardérů B-21 Raider.
Tento přístup je do značné míry založen na poznání, že draky starších letadel často zůstávají životaschopné i po celá desetiletí poté, co skončila jejich plánovaná životnost. S určitou údržbou a konstrukčním posílením mohou draky starších typů letadel vydržet po celé dekády a zůstat přitom stále platné a provozuschopné.
B-1 může dosáhnout rychlosti MACH 1,25 ve výšce 12 000 metrů a dostupu 18 000 metrů. Odpaluje širokou škálu zbraní, včetně JDAM: GBU-31, GBU-38 a GBU-54. Proto i přes svůj věk zůstal B-1B v provozu jako součást klíčové strategie udržení životaschopné a efektivní bombardovací flotily, dokud nedorazí větší počet nových B-21 Raider.
BEAST pro studenoválečnou bestii
Modernizace letounu Lancer jsou součástí programu B-1 Embracing Agile Scheduling Team (BEAST). Rozsáhlá modernizace letounu B-1B poskytuje bombardéru větší zbraňové schopnosti spolu s novou avionikou, rozšířenými komunikačními technologiemi a motory. Ty byly v posledních letech modernizovány, aby si zachovaly své původní výkonnostní specifikace. B-1 také dostává nové zaměřovací systémy. Další vylepšení s názvem The Fully Integrated Targeting Pod (Plně integrovaný zaměřovací modul) propojuje ovládání zaměřovacího modulu a videopřenos s displeji posádky v kokpitu B-1.
Modernizace letounu B-1B Lancer zahrnuje rovněž vylepšený systém identifikace přítele nebo nepřítele (IFF), taktickou datovou komunikaci Link 16 a vylepšené systémy zabezpečené komunikace. Celá modernizace BEAST jednoho stroje trvá v průměru pouze 22 dní.
Podle informací letectva modernizace letounu udrží Lancer B-1 Lancer v provozu a na vysoké technické úrovni až do roku 2040 a dále. První B-21 Raider by však měl vstoupit do služby kolem roku 2027, přičemž letectvo se pak zaměří na vyřazení Lancerů z provozu. V současné době se očekává, že B-1B bude vyřazen v polovině 30. let 21. století.
Zdroj: Simple Flying, National Security Journal
Autor/Licence fotografie: Bombardér B-1B, Robert Sullivan, Public Domain